Viničné Šumice jsou dnes nejseverněji umístěnou vinařskou obcí na Moravě, s právem vyrábět víno od roku 1417. Přesto se šumický rodák Aleš Šmerda rozhodl, že půjde opačným směrem, a to vařením piva. V roce 2013 založil ve sklepě Hradské restaurace nový minipivovar nazvaný Vildenberg.

Pivovar je pojmenovaný podle zaniklého hradu Vildenberk. Kdysi mohutný hrad stál vysoko v kopcích nad Šumicemi. Již ve středověku byl rozprodán a opuštěn, takže do dnešních dnů se z něj dochovala jen malá část zdiva a příkopů.

Šumice leží na úpatí prudkého kopce, takže i návsi vévodí skalní útvar. Pivovar byl vybudován ve sklepě Hradské restaurace, která se doslova tyčí nad návesní skálou. Moderní budova navíc stojí na vysokém kamenném soklu, díky čemuž má sklepy dostatečně velké na to, aby v nich bylo možno umístit technologii na výrobu piva. Vyvýšená poloha ovšem nepřináší pouze výhodu v podobě velkého sklepa, ale také v možnosti širokého výhledu do kraje.

Pivo je možné ochutnat na čepu přímo v restauraci, při příjemném posezení s výhledem na krajinu pod Šumicemi.

Pivo se vaří v Šumicích v moderní nerezové technologii, ovšem tradičním způsobem z českých surovin. Slad jen odebírán ze sladovny v Záhlinicích a chmel dovážen od českých pěstitelů ze Žatecké chmelařské oblasti.

Pod značkou Vildenberg vaří nefiltrované a nepasterované moky. Jednak světlé výčepní pivo a světlý ležák, ale v rámci různých příležitostí také speciály. Samotná výroba piva trvá v hradeckém sklepě několik týdnů. Začíná na varně, kde v průběhu 8 hodin dojde k uvaření mladiny, která je poté zchlazena a přečerpána do spilek. Do nich se přidávají pivovarské kvasnice a ty při teplotě 10 stupňů během necelého týdne prokvašují cukry na alkohol. Následně jsou kvasnice odděleny a pivo je přetaženo do ležáckých tanků. V nich při nízké teplotě dvou stupňů zraje po dobu několika týdnů.

Pivo je možné ochutnat na čepu přímo v restauraci, při příjemném posezení s výhledem na krajinu pod Šumicemi. Nebo je možné si jej odvézt jako sudové či lahvované. Lze jen doufat, že pivovar, který se postupně stává známějším po celém kraji, bude mít lepší osud než hrad, po kterém je pojmenován. Hradní zdi byly totiž postupně rozebrány a kamenivo bylo použito na stavbu kostela a tvrze v sousedních Pozořicích.