V místech, kde stojí sokolnický zámek, přechází údolí Zlatého potoka, dnes Říčky, v rovinu. Místní údolní nivu strážilo několik feudálních tvrzí. Do tohoto panství patřily obce na toku Říčky a Roketnice. Do vlastnictví panství patřil ale také sokolnický mlýn a pivovar, ke kterému byla později vystavěna sladovna u nádraží a pivovarský hvozd.

Počátky pivovaru v sokolnickém panství sahají až do roku 1550. V roce 1750, kdy Sokolnice patřily knížatům z Ditrichštejna, vařil zdejší pivovar až 800 věder piva ročně, přičemž české vědro piva mělo asi 56,6 litru, celkem tedy asi 45 hl. Pivo se prodávalo po 2 krejcarech za máz, tedy asi 5 Kč za 1 l piva. Poté, co panství vyženil hrabě Vladimír Mitrovský, pronajal pivovar firmě B. Winter a syn, která jej měla v nájmu až do roku 1920. Ta jej modernizovala na parostrojní pohon, vaření tak bylo prováděno párou, chlazení uměle a v pivovaru byly vybudovány i pneumatické transportéry. V roce 1921 přešel do nájmu Moravské agrární a průmyslové banky, která vytvořila společnost Akciový pivovar a sladovna v Sokolnicích. V roce 1932 tato firma koupila pivovar od hraběte Vladimíra Mitrovského za 850 000 Kč. Jenže sokolnický pivovar stěží odolával konkurenci a tehdejší všeobecné krizi. Poslední pivo se v něm uvařilo v třicátých letech a poté byl jeho provoz zastaven. Dále pak sloužil jako sklad starobrněnského pivovaru a později jako dílna. Dnes proto již nežije jediný pamětník, který by kdysi pil původní sokolnické pivo, natož v pivovaře pracoval. Samotný areál značně chátral až do roku 2014. Od tohoto roku prošel velkou celkovou rekonstrukcí a došlo i na obnovu vaření piva.

Noví majitelé chtěli v rámci rekonstrukce navrátit pivovaru původní vzhled. Došlo k bourání částí nevhodných pro budoucí záměr, včetně kompletního odizolování objektu. Následně byly zahájeny stavební úpravy dle architekta Petra Kopečného. Vznikla tak rustikální pivnice, moderní restaurace, malý penzion a dvůr byl proměněn v odpočinkovou zahradu s terasou a altánem. Technologie pro vaření piva pochází od firmy bývalého plzeňského sládka Josefa Krýsla.

Pivo je možné ochutnat na čepu přímo v restauraci, při příjemném posezení na venkovní terase.

Současný provoz pivovaru se skládá z 500litrové varny umístěné přímo v restauraci, pro hlavní kvašení jsou zřízeny 1000litrové otevřené spilky a na dokvašování 1000litrové ležácké tanky. Pivo se však vaří už bez sokolnického hvozdu a sladovny. Naklíčený ječmen na výrobu piva se dříve sušil v hvozdu, kde se v přízemí topilo na ohništích tak, aby teplo co nejvíce ohřívalo strop, a tedy podlahu v patře, kde se na podlaze sušil naklíčený ječmen.

Jenže jak sladovna, tak hvozd byly za druhé světové války zničeny, a tak je dnes slad do Sokolnic dovážen. Pivovar vaří několik druhů piva: jak pšeničná, tak žitná, svrchně kvašená IPA a APA o různé stupňovitosti, piva tmavá i polotmavá. Pivo je možné ochutnat na čepu přímo v restauraci, při příjemném posezení na venkovní terase. Nebo je možné si je odvézt jako sudové či lahvované.

Plány obnovením vaření piva však údajně nekončí, následovat by měly ještě další úpravy zahrady, vybudování víceúčelového kurtu s umělým povrchem a dětské hřiště. Část dosud nevyužívaných prostor by se měla proměnit na sportovně-relaxační centrum s půjčovnou kol a koloběžek. Areál pivovaru tak snad čekají opět dobrá léta.