Ačkoliv jsou Modřice město, měřítko jejich struktury v okolí nádraží není velké. Převládají jedno- nebo dvoupodlažní rodinné domy. K hlavním ulicím odjakživa patří ulice Nádražní a zejména Benešova, lemují je významné městské budovy – základní škola, umělecká škola, nádraží a další. V posledních letech město význam ulic u železničního koridoru ještě dále vyzdvihlo. V jeho blízkosti vybudovalo dům pro seniory v pasivním standardu a novou sportovní halu.

Pasivní bytový dům se nachází v ulici Nádražní. Od roku 2014 vyplňuje celý prostor proluky mezi ulicí Nádražní a základní školou v ulici Komenského. Vstupní budova se sedlovou střechou v Nádražní ulici navazuje na měřítko okolních, střídavě řadových a střídavě volně stojících, rodinných domů. Mezi nimi je dům pro seniory solitér, z jižní strany jej od sousedního domu odděluje malý průchod do vnitrobloku, ze severní strany dlouhá bezbariérová rampa do pavlače ve druhém podlaží. Vnitroblokové dvoupodlažní objekty uzavírají malý dvorek s jezírkem. Příjemné prostředí vytvářejí balkony a terasy, obojí ze dřeva. Velká okna zajišťují dostatek světla ve všech bytech.

I přes velká prosklená okna má pasivní dům velmi nízké náklady na vytápění. Až 52 cm tlusté stěny mají vynikající tepelné parametry. Díky těmto velmi těsným konstrukcím je v celém domě zajištěn stálý přívod čerstvého vzduchu, který ještě zvyšuje velmi dobrý komfort pro žití. Ve všech částech domu je celkem 41 bytů, ve kterých může bydlet až 50 nájemníků.

Sportovní hala není jen centrem sportu, ale do budoucna i plnohodnotným komunitním centrem

Na novou sportovní halu vyhlásilo v roce 2015 město Modřice architektonickou soutěž. Ze 32 návrhů porota vybrala návrh Ateliéru Bod. Jejich návrh na pozemku u železniční tratě nahradil starou budovu Sokola a malý domek v Benešově ulici. Počítal ale se zachováním nejstaršího domu na nároží ulice. Ačkoliv má hala světlou výšku až 11 m, což je výška třípodlažního domu, díky zahloubení pod okolní terén se podařilo architektům udržet okolní maximálně dvoupodlažní výšku.

Sportovní hala není jen centrem sportu, ale do budoucna i plnohodnotným komunitním centrem, místem pro setkávání obyvatel. I proto je rozčleněna do menších částí, tak aby dobře zapadla mezi okolní objekty. Není to tak jen jedno velké multifunkční hřiště, ale několik menších sálů, dále se v původním objektu nachází restaurace, v patře několik pokojů pro hosty a ve vstupním objektu velký prostor pro různá setkání. Její architektura je solidní, trochu vážná a klidná.