Územím na západ od Brna probíhá široký pás, který rozděluje krajinu. Tento pruh je náhodně přerušován podivnými betonovými artefakty. Četnost a velikost těchto objektů se zvyšuje v okolí Ostopovic, Nebovid a Želešic. Právě tudy byl totiž plánován a rozestavěn úsek německé exteritoriální dálnice Vratislav–Brno–Vídeň.

Důsledkem mnichovské dohody ze září 1938 nebylo jen postoupení území Sudet Německu, ale také eskalace tlaku na zábor dalšího území. Bohulibě nazvaný projekt, který se tvářil, že zajistí Čechům práci a napojení na budovanou německou dálniční síť, měl ovšem i jiný účel. Hitlerovým záměrem bylo Československo totálně okleštit a právě k tomu mu měla sloužit stavba dálnice, která by rozdělila zbylé české území na dvě menší. Pouze tak si totiž lze vysvětlit, že z formálně plánované stavby Vratislav–Brno–Vídeň se začal blíže projektovat a stavět pouze úsek vedoucí skrz pozůstatky Československa – od Svitav po Sobotovice –, ačkoliv politické podmínky pro přípravu a realizaci stavby byly mnohem příznivější jak od Vídně, tak i od Vratislavi.

Dva roky po zahájení prací, byla stavba vlivem války v srpnu 1941 pozastavena a nakonec v dubnu 1942 zakonzervována.

Jihozápadně od Brna vedl stavební úsek č. 3. Začínal u železniční tratě Brno–Střelice a končil překlenutím údolí Bobravy. Ovšem již dva roky po zahájení prací, byla stavba ve velmi pokročilé fázi vlivem válečných v srpnu 1941 pozastavena a nakonec v dubnu 1942 zakonzervována. I přes obrovský kus odvedené práce a velkou sumu investovaných peněz nemělo poválečné Československo z emotivních i významových důvodů chuť dálnici dokončit. Návrh, který požadoval po Německu uvedení krajiny do původního stavu, se nepodařilo prosadit, a tak stát stavbu formálně zrušil a na své náklady nechal zlikvidovat.

Její pozůstatky jsou však dodnes patrné kolem celého Brna. Jedním z nejzajímavějších úseků je ten v okolí Ostopovic. Začíná hned na počátku obce. V původní trase dálnice stojí vedení vysokého napětí, takže původní dálniční těleso je snadno rozpoznatelné.

První zastavení se nachází pod Přední horou. U cesty stojí nedokončený dálniční most přes polní cestu směřující „Za pustinou“. Jako jeden z mála pozůstatků má dnes nějaké využití. Kamenná obezdívka mostu a díry v opěrných stěnách vybízely ke zdolání, a tak místní lezci vytyčili několik boulderových tras. Zároveň je okolí mostu dále upravováno pro procházky.

Dále na jih, pod vrcholem Urbanova kopce, se naskýtá romantický obraz torza parabolického mostu přes další polní cestu. Mohutné konstrukce, z jedné strany dokonale obložené kamenem a z druhé surovým betonem, pomáhají pochopit rozměry stavby. Prostor, který mezi sebou vymezují, upravilo Občanské sdružení Nad Šelší na jakési přírodní auditorium pro pořádání různých akcí. Například v první polovině září pořádá akci „Husa na dálnici“, ve spolupráci s divadlem Husa na provázku.

Samotný Urbanův kopec obchází dálnice nedokončeným odřezem, v jehož místech se měla nacházet odpočívka. Dnes je vše srostlé, ale vede trasa po obrovskému násypu přes původní hluboké údolí. V místě vhodném spíše pro most byl navržen několik desítek metrů vysoký násep. Klenutý propustek, který v sobě skrývá, je veden vysoko nad jeho patou, a i přesto má úctyhodnou délku přibližně 200 m. Není to ovšem jeho jediná zvláštnost, podzemím totiž vede v mírném oblouku. Voda však v něm neprotéká a původní pramen potoka, který se nacházel před stavbou v jeho místech, dnes vyvěrá jako studánka pojmenovaná Pod Starou dálnicí až přímo pod náspem.

Po planině s krásnými výhledy na Brno pokračuje trasa až k Nebovidům. O její celkové dostavbě se uvažuje od šedesátých let, kdy dálnice dostala označení D43. V současné době je stavba dálnice D43, pouze v přípravě. Zdali se tak po 100 letech od začátku výstavby dočká svého dokončení, je otázkou následujících let. Stejně jako je otázkou, jestli k tomu bude využito původního tělesa.

Dále na jih, pod vrcholem Urbanova kopce, se naskýtá romantický obraz torza parabolického mostu přes další polní cestu. Mohutné konstrukce, z jedné strany dokonale obložené kamenem a z druhé surovým betonem, pomáhají pochopit rozměry stavby. Prostor, který mezi sebou vymezují, upravilo Občanské sdružení Nad Šelší na jakési přírodní auditorium pro pořádání různých akcí.