Západní hranici babického katastru tvoří hluboké svitavské údolí. Řeka v něm se klikatí pod prudkými svahy výběžků okolních kopců. Na několika z nich najdeme hrady, památníky, moderní vysílače nebo vyhlídková místa. A mezi nimi stojí rozhledna. Stavba z nejslavnějšího období výstavby rozhleden budovaných romantickými milovníky krajiny je nazývána Alexandrova.

Kamenná stavba, lidově nazývaná Alexandrovka, se tyčí na vrcholku kopce Špičák, nad svitavským údolím. V dobách své stavby bylo údolí vyhledávanou lokalitou brněnské německé elity, která si podél řeky stavěla své letní vily. Ve volných chvílích vyráželi podnikatelé na výlety po malebném okolí a jedním z cílů byl i dřevěný vyhlídkový pavilon nad Adamovem. Výjimečnost výhledů německy mluvící Brnaňy tak učarovala, že se po jeho zchátrání rozhodli vystavět na místě rozhlednu.

Jejich Rakouský turistický klub neměl na stavbu dostatek financí, a proto požádali o pomoc knížete Jana II. z Lichtenštejna, majitele okolních lesů. Ten žádosti vyhověl a v roce 1887 věnoval jak finance, tak pozemek a dřevo na stavbu. Zařadila se tak mezi další úspěšné žádosti o finance na stavbu turistické rozhledny, které kníže Jan podpořil.

Oscar Mratschek, tehdy 28letý tišnovský rodák navrhl romantickou rozhlednu

K projektu byl přizván architekt Oscar Mratschek, tehdy 28letý tišnovský rodák, který navrhl romantickou rozhlednu se štíhlou kamennou věží a mohutným dřevěným ochozem, zakončenou střechou ve tvaru jehlanu. Rozhledna byla pojmenována na počest Alexandra Suchánka, 31letého císařského rady a předsedy brněnské sekce Rakouského turistického klubu, který stavbu propagoval. V původní podobě stála až do 2. světové války, kdy byla pobořena a začala chátrat.

Díky výhodné poloze umožňující přenos televizního signálu bylo torzo věže v roce 1963 přestavěno na vysílač s volně přístupným ochozem. Výhled z ní byl zachován, ale rozhledna ztratila svůj původní romantický vzhled. Dřevěný ochoz byl nahrazen železným, na střechu byl instalován televizní převaděč. Další obnovou prošla rozhledna v roce 2009, kdy byla díky evropským fondům a místním dárcům opravena a navýšena.

Navýšení bylo nutné. V dobách vzniku totiž kolem rozhledny nebyla žádná vegetace a výhled byl jedinečný. Aby i dnes bylo možné dohlédnout na okolní kopce, Pálavu nebo i Alpy, byla původní základna navýšena o osm metrů a nejbližší vegetace bránící výhledu byla vykácena.

Česká republika hájí se svými rozhlednami zvláštní prvenství. Na našem území jich stojí více než 350, což je světový unikát. Nejsnadnější cesta na jednu z nich vede po lesních cestách z Babic. Lemují je mnohé pomníky a památné stromy. Přestože se rozhledna nachází v katastru obce Babice nad Svitavou, je majetkem města Adamova, které ji také provozuje.