V dobách svého vzniku ležely Rebešovice na návrší nad levým břehem jednoho z meandrů řeky Svratky. Do meandru ústil Ivanovický potok napájený několika studánkami a jeho břehy byly okrajem podmáčeného lužního lesa. Regulace Svratky započatá v roce 1848 odsunula nové přímé koryto blíže k Popovicím. Louky v nivách byly rozorány a lesy byly vyklučeny. Krajina v okolí se zásadně proměnila. Pozůstatkem vodní hojnosti jsou prameny Na dědině.

Dominantou obce je obecní úřad sídlící v budově původního barokního zámečku. Stojí na horní hraně stráně spadající do údolí Ivanovického potoka. Rebešovické vodní prameny se nacházejí právě ve stráni pod tímto zámečkem.

Na malé stráni, které vévodí pozdně barokní kaplička z 18. století se sochou sv. Jana Nepomuckého, vyvěrají celkem tři prameny, pravděpodobně však z jednoho zdroje. Rebešovka, Šárčina studánka a Martinův pramen. Jejich vydatnost je rozdílná, dva slabší jsou občas vyschlé.

Hlavním pramenem je Rebešovka je údajně nejchutnější z širého okolí.

Hlavním pramenem je Rebešovka. Jeho voda je údajně nejchutnější z širého okolí. Její vydatnost je asi 3,5 litru vody za minutu. Šárčina studánka, asi druhý pramen Rebešovky, vytéká z jakési malé „jeskyňky“ ve svahu. Její vydatnost je asi 0,8 litru za minutu. Poslední, Martinův pramen, leží asi 3 m od hlavního prameniště. Je málo vydatný, pouze asi 0,34 litru za minutu.

Celá stráň v okolí studánek je upravená. Voda z nich je postupně svedená do malého umělého jezírka u cyklostezky. Ta vede podél řeky Svratky z Brna až do Vídně. Prameniště Rebešovky tak představuje výhodné místo pro zastavení a osvěžení na cestě. Dál od obce vede asfaltová cesta kolem rybníku, jenž vznikl na místě původního říčního meandru.