Obec Tvarožná vznikla z dvou původně samostatných osad Tvarožnice a Važanice, které odděloval Tvaroženský potok. Proto je zástavba soustředěna kolem rovinaté návsi, která má podlouhlý klínovitý tvar. Dlouhou náves lemují pravidelné usedlosti s obdobnou šířkou stavebních parcel, jejichž průčelí rytmizují vjezdy domů. Dnes zcela klidná náves se stala, podobně jako nedaleký Santon, místem krvavých bojů slavné bitvy u Slavkova. Pro připomínku bojů je na návsi umístěna kopie francouzského kanonu.

Ačkoliv se jedná o kopii, věrně představuje francouzský osmiliberní kanon Gribeauval, pojmenovaný Jeannette, který císařské vojsko používalo v bitvě u Slavkova. Jeho umístění v obci má souvislost právě s boji o Santon.

…předstíraná slabost měla vylákat spojence k rozhodující bitvě v jihovýchodním okolí Brna…

Francouzský císař, který se při svém válečném tažení Evropou dostal až do Vídně, se vydal na Moravu ve stopách ustupujících spojenců. Porážka jeho předsunutých jednotek ve Vyškově 28. listopadu přinutila jeho jednotky k ústupu po olomoucké silnici směrem k Brnu. Pouze předstíraná slabost měla vylákat spojence k rozhodující bitvě v jihovýchodním okolí Brna, kde se linie francouzské armády táhla od Telnice po Tvarožnou.

Tvarožná s blízkým vrchem Santon měly v plánech Napoleona důležitou úlohu. Odtud bylo třeba chránit velitelské stanoviště na Žuráni i postavení levého křídla proti možnému napadení ze severního směru. Nezalesněný vrch Santon obsadilo pěší vojsko posílené právě osmnácti těžkými děly.

O celé okolí se strhly prudké boje za účasti francouzského i ruského dělostřelectva. Právě salvy z děl způsobily velké ztráty na obou stranách, ovšem palba ze Santonu pomohla odrazit ruský útok a uchránit tak tuto důležitou pozici

Tvarožná v bojích velmi utrpěla: pobořené chalupy, spálené doškové střechy, uloupené nebo vyrabované zásoby. Lidé i krajina se z následků bitvy vzpamatovávali dlouhá léta.

Na památku krušných let byl zhotoven právě symbol boje o Santon: francouzský kanon. Jeho zhotovení obohatil i významný tvaroženský rodák, výtvarník Vladimír Drápal, který zhotovil erb na hlavni. V rámci oslav 700. výročí obce tak vznikl památník v podobě bojového artefaktu, který se navždy zapsal do historie obce.