Telnického území se v minulosti dotkla, podobně jako celého širokého okolí, významná válečná událost. Podle zápisu v telnické kronice začala v telnickém katastru slavná bitva tří císařů v předvečer a v časných ranních hodinách 2. prosince 1805. V Telnici také pozdního odpoledne toho dne skončila. Historická naučná stezka, která prochází celou obcí, popisuje na devíti unikátních kovaných infocedulích období na počátku 19. století, kdy život v obci ovlivnila vojska tří armád.

Francouzský císař, který se při svém válečném tažení Evropou dostal až do Vídně, se vydal na Moravu ve stopách ustupujících spojenců. Císařův špionský systém byl dlouho před bitvou poměrně rozsáhlý a území Moravy měl dobře zmapované, proto volba neznámého terénu pro rozhodující bitvu nebyla překvapením. Naopak jihovýchodní okolí Brna se stalo součástí Napoleonova plánu, který stál na obsazení a udržení tří vrchů. Vrchu Žuráně, odkud bitvu řídil,  Santonu, který si vyhlédl jako krajní opěrný bod levého křídla armády, a Prateckého kopce, kde se nacházeli nepřátelští spojenci. Linie francouzské armády se táhla od Tvarožné na severu po Telnici na jihu, která byla opěrným bodem pravého křídla.

Do nejjižnějšího místa bojiště udeřili v první hodiny bitvy spojenci plnou silou. Nepočítali však s tím, že francouzský císař odhalil jejich úmysl obejít pravé křídlo své armády a na útok se dobře připravil. I přesto se však v průběhu bitvy v obci několikrát změnilo vojenské obsazení.

Útrapy války dnes připomínají především boží muka v obci a jejím okolí.

Útrapy války dnes připomínají především boží muka v obci a jejím okolí. Nejvýznamnější jsou boží muka Na lopatě, stojící na nejvyšším návrší v okolí, asi 100 m od silnice na Újezd. Barokní pilíř z roku 1750 je jedním ze zastavení naučné stezky, rozšířený o roubený přístřešek s výhledem do okolí. Právě v těchto místech zazněly první výstřely slavkovské bitvy.

Další připomínkou je unikátní vyřezávaný dřevěný pomník „kopjafa“ umístěný u zastávky Telnice – Palackého. Je památkou na padlé vojáky, kteří byli do armády spojenců rekrutováni z Uher. Pomník odhalený v roce 2011 vznikl z maďarské iniciativy.

Symbol věže, který je vyobrazen ve znaku obce, odkazuje na barokní kostel svatého Jana Křtitele. Na jeho úpravách se podílel, podobně jako na přestavbě sousedního sokolnického zámku, významný moravský architekt František Antonín Grimm. Také kolem něj probíhaly nelítostné boje mezi Francouzi, Rakušany a Rusy. Po bitvě však byli padlí vojáci pochováni bez rozdílu národnosti do společných hrobů na kostelním hřbitově.