Kombinované heterogenní biocentrum zahrnující hydrofilní společenstva vázaná na tok Romzy a vodní plochu, navazující na plochy nivního charakteru (travinno-bylinné i lesní formace).

Před třiceti lety byla kvalita životního prostředí v Blažovicích a jeho okolí nízká. Výrazně byly narušeny všechny jeho složky, včetně krajinného rázu. Jedním z nejvýznamnějších krajinných prvků v blažovickém katastru byl potok Romza, pramenící v katastru obce, a jeho široká údolní niva. Ta byla vlivem intenzivní zemědělské činnosti přeměněna na ornou půdu a prakticky zničena.

První územní plán obce, koncipovaný již v roce 1994, navrhoval tuto ztracenou údolní nivu obnovit. A protože zemědělská krajina nenabízela žádné možnosti rekreace, urbanisté navrhli v nivě vytvořit biocentrum. Tedy plochu, která svou velikostí umožní trvalou existenci přírodě blízkého ekosystému a zároveň určitou formu rekreace.

Tak tedy po letech plánování nechala obec v roce 2001 založit na levém břehu Romzy, kolem polní cesty do Jiříkovic, první biocentrum. V naprosto bezlesé krajině byla výsadba 4 hektarů porostu z listnatých stromů a keřů velmi nezvyklou věcí.

Dnes – takřka po 20 letech – je efekt biocentra jasně zřetelný. Z polní cesty z Blažovic, kterou lemují obrovské polní lány, vypadá biocentrum zvláštně. Jakmile však do něj návštěvník vkročí, otevře se před ním úplně jiná krajina. Vyhloubená vodní tůňka osázená vodními rostlinami je obývána obojživelníky, na loučkách se daří hmyzu a nízké keře slouží jako úkryt pro mnoho živočichů. Olše, topoly, javory, jilmy, duby nebo hlohy vysázené na pravidelném rastru vyrostly v hustý, ale vzdušný porost. Ten uchovává v horkých letních měsících příjemnou teplotu a drahocenný stín. Celý areál je protkán pěšinkami, napojen na naučnou stezku Bitva tří císařů a slouží lidem pro odpočinkové procházky s výhledem na dominantu obce – kostel Nejsvětějšího Srdce Páně.

V budoucnosti by se mohlo biocentrum dále rozšířit i na druhý břeh Romzy nebo také propojit s dalšími rekreačními plochami vznikajícími proti proudu potoka. Dnes, kdy jsou novinové stránky plné rad, jak obnovovat krajinu a bojovat se suchem, už mají Blažovice skutečný existující příklad, jak přírodě vrátit část toho, co jsme jí kdysi vzali.